JMÉNO A FUNKCE
I když patrně později převzala řadu rysů řecké Artemis, byla Diana původně bohyně italská a její úcta byla rozšířena u všech italických kmenů. Diana je původně přídavné jméno a znamená "božská, nebeská". Je téhož původu jako latinské divius, dieus, divus a pozdější deus (bůh) a dies (den, obloha). Patřila mezi nebeské bohy, zachovala si však vždy také nějakou pozemskou funkci. Byla bohyní lovu a lesů, ochránkyní žen a rodiček a zajišťovala také pokračování rodu, zejména královského.Jejím posvátným stromem byl dub.
V řecké mytologii byla Artemis / Diana dcera Jupitera a Létó. Narodila se současně se svým bratrem Apollónem na ostrově Délu a spolu s vodní nymfou Egerií a s bohyní lesů Viribus se zapřísáhla, že zůstane pannou. V pozdější římské době se někdy nazývala dea trivia (= trojcestná) a zobrazovala jako tři postavy. Mezi mnoha mýty je asi nejznámější pověst o lovci Acteonovi, který ji spatřil při koupání nahou; Diana ho proměnila v jelena a jeho vlastní psi ho roztrhali.
Svatyně Diany byly patrně rozšířeny po celé střední Itálii. Její svátek se slavil o srpnových Idách (13. srpna), kdy král Servius Tullius v polovině 6. století př. n. l. zasvětil její chrám na římském Aventinu. Protože sám Tullius byl původem otrok, slavil se tento den jako "Den otroků" (servorum dies) a otroci měli v tento den v chrámu právo azylu.Hlavní svatyní však byl patrně posvátný háj cypřišů u Aricia (26 km JV od Říma), kde sídlil také Dianin velekněz, Rex Nemorensis. O tom se vyprávělo, že zastával svůj úřad tak dlouho, dokud ho někdo silnější nezabil, a tudíž chodil neustále s mečem, aby se mohl bránit. Tato pověst pak hrála velkou roli ve výkladech J. Frazera a dalších.
V helénistické době byl slavný chrám a kult bohyně Diany (Artemis) v Efesu v dnešním Turecku, o němž se píše také v Bibli (Sk 19,28)
Žádné komentáře:
Okomentovat