Starověké čarodějnictví - Kouzla a magie starověkého Egypta

Ve starověkém Egyptě , pokud by žena měla potíže s otěhotněním či samotným porodem, mohla by strávit večer v chrámu . Bes komory (fungovaly jako inkubační komora) umístěné v chrámu . Bes byl bůh porodu, sexuality, plodnosti, mimo jiné podporoval početí. Ženy nosily Bes amulety, nosily Bes tetování ve snaze podpořit plodnost. Jakmile se dítě narodilo, byly obrazy a amulety použity v ochraně dítěte.

 Při smrti se předpokládalo , že se osoba přesunula do jiné úrovně existence, země bohů.

Kouzlo ve starověkém Egyptě nebylo pouhým trikem nebo iluzí; bylo to využití pravomocí přírodních zákonů, koncipovaných jako nadpřirozené entity, za účelem dosažení určitého cíle. Pro Egypťany byl svět bez magie nepředstavitelný. Svět byl stvořen, magie udržovala svět, magie uzdravovala. Kouzlo bylo přítomno v něčím pojetí, zrození, životě, smrti a posmrtném životě a byl reprezentován bohem, který byl starší než stvoření Heka.

Heka - Heka byl bůh magie. Heka nikdy neměl chrám, neměl ani svůj kult uctívání , ale pouze z jednoduchého důvodu, že byl tak všudypřítomný, že prošel každou oblastí egyptského života.

Maat - Jako bohyně Maat , která také nikdy neměla formální kult nebo chrám, byl Heka považován za základní sílu viditelného a neviditelného světa. Maat představovala střední egyptskou hodnotu rovnováhy a harmonie, zatímco Heka byl síla, který umožňoval sílu rovnováhy, harmonie a každý další koncept nebo aspekt života samotného. V textech na rakvích a hrobech  Heka tvrdí, že tato prapůvodní síla uvádí: „Pro mě patřil vesmír před tím, než jste vy bohové vznikli. Přišli jste poté, protože jsem Heka“ uvádí se jako  (Kouzlo 261). Po vytvoření Heka udržovala svět jako moc, která dala bohům jejich schopnosti. 

Kouzlo a náboženství 

Kněží v chrámech a jejich kulty byli funkcí cti starat se o své konkrétní božstvo a zajistit vzájemnost mezi tímto bohem a lidmi. Kněží nebo kněžky  proto boha Heka nevyvolávali přímo, protože byl již přítomen v moci božstva, kterému sloužili.

Ve své roli obránců víry se také očekávalo, že budou moci projevit sílu svého boha proti moci jakéhokoli jiného národa. Slavný příklad toho je uveden v biblické knize Exodus (7: 10-12), když Mojžíš a Aaron konfrontovali egyptské „moudré muže a čaroděje“.

Kněz byl prostředníkem mezi bohy a lidmi, ale v každodenním životě mohli jednotlivci komunikovat s bohy prostřednictvím svých soukromých praktik. Ať už kněz vykonával jakékoli jiné povinnosti, jak zdůrazňuje Assman, jeho hlavní důležitost spočívala v předávání teologického smyslu lidem prostřednictvím mytologických příběhů.

Kouzlo a medicína 

Lékařské texty starověkého Egypta obsahují kouzla i to, co by dnes člověk považoval za „praktická opatření“ při léčbě nemocí a zranění. Nemoc byla považována za něco nadpřirozeného. Když architekt Imhotep napsal lékařské pojednání vysvětlující, že k nemoci může dojít přirozeně a že to nemusí být nutně trest zaslaný bohy.

Kněz-lékař-kouzelník vždy pečlivě vyšetřil a vyslechl pacienta, aby určil podstatu problému, a pak by se dovolával všeho, co by se božstvům zdálo nejvhodnější pro jeho řešení. Nemoc byla narušením přirozeného řádu, a tak na rozdíl od role chrámového kněze, který udržoval víru lidí v bohy prostřednictvím standardních rituálů, lékař jednal s mocnými a nepředvídatelnými silami, které musely být vyvolány a kontrolovány odborně.

Lékaři, dokonce i ve venkovských vesnicích byli drahý, a tak obyčejní lidé často hledali lékařskou pomoc od někoho, kdo mohl kdysi pracovat s lékařem nebo získat nějaké lékařské znalosti jiným způsobem. 

Kouzlo v každodenním životě 

Mezi nimi byli vidoucí, moudré ženy, které viděly budoucnost a byly také nápomocné při léčení. Byly to vědmy. Věštkyně může ženám pomoci při otěhotnění, interpretaci snů a předepisování bylinných léků na nemoci. Ačkoli většina Egypťanů byla negramotná, zdá se, že někteří lidé - stejně jako věřící - si mohou zapamatovat kouzla, která jim byla přečtena pro pozdější použití.

Egypťané všech společenských vrstev od krále po rolníka věřili a spoléhali se na magii v jejich každodenním životě. Důkazy pro tuto praxi pocházejí z počtu amuletů a kouzel nalezených při vykopávkách, nápisech na obeliscích, památkách, palácích a chrámech, rytinách hrobek , osobní a oficiální korespondenci, nápisech a váženém zboží. Když král, kouzelník nebo lékař nebyl k dispozici, běžní lidé vykonávali své vlastní rituály.

Kouzla a magie byla použita ke zvýšení plodnosti, pro štěstí v podnikání, ke zlepšení zdraví a také k proklínání nepřítele. Něčí název či přímé jméno bylo považován za něčí identitu, ale Egypťané věřili, že každý měl také tajné jméno , která závisí pouze na jednotlivci a bohové ho věděli. Objevit něčí tajné jméno bylo získat nad nimi moc.

Kouzlo smrti

Stejně jako magie byla zapojena do zrození a života, tak byla přítomna i při odchodu do dalšího světa. 

Mumifikace byla praktikována za účelem uchování těla tak, aby ho v posmrtném životě mohla rozpoznat duše. Posledním aktem po mumifikaci , kněží při pohřbu vykonali Ústního obřadu, během kterého se dotkli mumifikované mrtvoly různými předměty na různých místech těla, aby obnovili používání uší, očí, úst a nosu. Skrze tento magický rituál by odcházející mohli vidět a slyšet, cítit a chutnat a hovořit v posmrtném životě.

Amulety byly zabaleny k mumii pro ochranu a do hrobky bylo zahrnuto i mnoho jiných věcí z každodenního života Faraóna , které panovník využíval ve svém životě. Tyto předměty se vkládali do hrobu, aby pomohlo odcházející duši v příštím životě - na onom světě.

Nejznámější z těchto typů byly panenky Vešebt (Ushabti).

Vzhledem k tomu, že posmrtný život byl považován za pokračování pozemského života člověka, bylo možné vyzvat tyto panenky, aby pracovali pro člověka po smrti na poli, či jiné manuální práci.

Egyptská kniha mrtvých ilustruje víru v magii v práci v posmrtném životě. Text obsahuje 190 kouzel, která pomáhají duši se orientovat v posmrtném životě a jak dosáhnout ráje. Věčného ráje, který dokonale odráží život člověka na Zemi, ale bez zklamání, nemoci nebo strachu ze smrti a ztráty. 

V celé egyptské knize mrtvých je poučena duše, která kouzla používá k procházení určitých místností, vstupu do dveří, přeměněně sebe sama na různá zvířata, aby unikla nebezpečí a jak odpovědět na otázky bohů a jejich říší. 

Namasté Dariya 

spiritualartem@gmail.com, cesky-tarot@seznam.cz

Bez svolení autora není možné tento článek volně kopírovat či šířit. Jestliže, chcete tento článek někde publikovat prosím napište mi na uvedený email.Jedná se o článek autorský.