Kněží - Ve faraonském Egyptě byli lidé, kteří ovládali kouzlo.Kněží byli strážci poznání, které Bohové dali lidem, aby mohli odvrátit negativní cestu osudu.Existovaly různé úrovně kněží, ale byli to lektorští kněží, ti byli schopni číst staré magické texty, které měly největší kouzlo.Lektorští kněží měli na starosti ochranu vládce a vedení mrtvých na jejich cestě k znovuzrození. Byli tam také kněží co uzdravovali jakýsi medicimani, kteří odrazili mor a nižší kněze, kteří mohli zbavit města plazů a hmyzu.
V egyptské společnosti hrála hlavní roli magie bez ohledu na čas. Ti, kteří se nabízeli jako kouzelníci se schopností ovládat magii, tak učinili spojením se s určitým bohem. Byl to tento bůh, který jim udělil moc a byl středem jejich magie.
Egypťané vlastnili kouzla a amulety, z nichž každá měla odlišný účel. Kniha mrtvých měla celou řadu různých kouzel, o nichž se věřilo, že mění osud těch, kteří hledali pomoc kněze nebo kouzelníka. Kouzelnické síly byly poněkud omezené v tom, že kouzelníci věřili, že jediný způsob, jak provést kouzlo proti jiné osobě, bylo, znát soukromé jméno, jméno, které zná pouze jedinec a jeho vlastní matka. Většina Egypťanů proto měla veřejné jméno, a soukromé jméno drželi v tajnosti, aby se chránili před špatnou magií.Základ pro egyptské čarodějnictví pocházel z řady zdrojů. Praktikující magie musel znát alchymii, astrologii, astronomii, zvířecí směsi a bylinné léky.
Kouzelnické hůlky - Používali se hůlky, které třeba známe právě z pohádek o kouzelnících. Hůlky byly složitě zdobené a vysoce ceněné. Uměli přivolávat magické bytosti a nutit bytost, aby poslouchali kouzelníka, kněze nebo čarodějnici, která je volala.
Například půlkruhové hůlky ze slonoviny se používali kolem druhého tisíciletí před naším letopočtem.Amulety byly také použity pro kouzla, ochranu a magii. Mohl by je vyrobit zkušený praktik, ať už mužský nebo ženský, a byl by nosen jednotlivcem pro ochranu nebo použit v kouzlech.
Ankh
Anch (☥, ankh, crux ansata, závěsný[1] nebo též nilský kříž) je egyptský hieroglyf znamenající "život". Kříž znamenal jak život pozemský tak život věčný. Egyptští bohové jsou často vyobrazováni s křížem v ruce. V době šíření křesťanství převzali symbol koptští křesťané v Egyptě. Jeho tvar zdánlivě připomíná lidské tělo s rozpaženýma rukama a smyčka v horní části kříže představuje hlavu. Dnes se anch používá jako amulet.
Ankh je původně hieroglyf pro život, též narození, znovuzrození a oživení nebo nesmrtelnost. Velmi často se objevuje na egyptských malbách a reliéfech. Často byl tesán uvnitř pyramid, na sarkofágy zemřelých, na hole kněží či byl v kresbách kladen do rukou bohů. Z pozůstatků rozeznáme amulety a prsteny s jeho vyobrazením.
Velmi často bývá vyobrazován v souvislosti s bohyní Eset (Isis), která patřila k nejuctívanějším bohům starého Egypta a jako manželka boha Usira a matka boha Hora představovala patronku života. V hrobu královny Nefertiti je bohyně zobrazena jak předává královně život symbolizovaný anchem.
Podle některých autorů vyjadřuje znak spojení symbolů aktivity a pasivity a má tak podobný význam, jaký bývá připisován všem křížům ve starověku. Jiní předpokládají, že symbol představuje magickou smyčku s kouzelnou mocí, svazující zvláštní kombinaci elementů.
Podle dalších horní kružnice značí Slunce na horizontu, vyjádřeným vodorovnou čarou. Svislá čára v tomto případě znázorňuje spojení vesmíru se zemí. V symbolu lze též spatřovat prosícího člověka s rozpaženýma rukama, či symbol ukřižování. Tvar symbolu lze odvodit z tvaru obětní lžíce. Podle nejobecnější interpretace vyjadřuje symbol kombinaci pozitivního a negativního jako např. Světlo a tma, muž a žena či život a smrt. Jinde představuje živly jako je voda a vzduch, také je v některých spisech zmiňován jako klíč k podsvětí.
V křesťanství
Vzhledem podobností symboliky křesťanského kříže s staroegyptským závěsným křížem byl anch používán prvními křesťany v Egyptě, Kopty, jako ochranný symbol. Koptští křesťané zobrazovali anch v původní podobě, ale také v mnoha variantách. Později byla k zobrazení přidávána také řecká písmena alfa a omega jako, podobně jako na Kristově monogramu.
V antice
Anchu je podobný antický, symbol " ♀ ", který je znám jako symbol Venuše, symbol ženského pohlaví a ženství a symbol nositelky života.
V populární kultuře
Anch se se stal od šedesátých let populární v mnoha hnutích (gotické hnutí, hippies) a byl zpopularizován také ve filmu, literatuře (Sandman) nebo mezi hudebními skupinami (Kiss, Elvis Presley, The 69 Eyes). V současné době je jedním z nejpoužívanějších egyptských amuletů. Je populární mezi příznivci novopohanských a spiritistických skupin.
Ve spiritismu
Spiritisty je Anch používán k léčení nemocí či hubení jejich původců. Protože jeho skutečný přínos a obliba v Egyptě je diskutabilní, je často připodobňován jako kovnentore sil. Kříž má dvě strany, každá s jiným silovým působením. Tvar kříže pak funguje jako "čistič" energie, kdy jednou stranou je nasávána negativní síla, ta po průchodu křížem je změněna na pozitivní a následně šířena ven.
Dnešní použití je různé, někteří ho nedoporučují nosit na krku, protože může nositele ohrozit, jiní to popírají a zase jeho nošení doporučují. Pokud s ním člověk pracuje jako se zářičem energie, tak by se k němu měl i tak chovat. Každý zářič má takovou sílu, jakou mu dá vůle jeho nositele, takže prakticky záleží na Vás, jakou sílu mu udělíte. Někdy je používán k ochraně před duchy, podle některých esoteriků jeho přítomnost v místnosti zabrání návštěvě ducha.
Krvavé obřady, které chránili božský řád a faraóna - O Egyptech samotných bylo známo, že proti svým nepřátelům dělali opravdu špatnou silnou magii. Pokud jim někdo stál v cestě, potrestali nepřítele nebo zrádce tak, že napsali jeho jméno na hrnce, tabulky z hlíny nebo na vázané figurky. Tyto předměty byly poté spáleny nebo pohřbeny. Věřili, že takové kouzla oslabí jejich nepřítele.
Existoval také obřad, který prováděli kněží a vykonávali ho proti těm co narušovali božský řád, jako je chaosový had Apophis, který bojoval s bohem slunce.
Ty u kterých se věřilo, že ohrožují božský řád, by byly nakresleny na papyrusu nebo modelovány z hlíny. Ty pak byly pošlapány, spáleny a bodnuty, a zbytky byly rozpuštěny v moči. Tyto obřady také byli prováděny, aby byli prokleti všichni nepřátelé faraona.
Za vlády Ramesse III. Se skupina kněží, harémských dívek a dvořanů rozhodla použít knihu ničivých kouzel proti králi a jeho strážcům těla. Haremové dívky dokázaly získat potřebné vlasy, které se daly umístit na figurky, aby se zlepšila síla kouzel. To se však nepodařilo a ty co chtěli svrhnout krále faraóna a všichni zúčastnění byli odsouzeni k smrti.
Namasté Dariya
spiritualartem@gmail.com, cesky-tarot@seznam.cz
Bez svolení autora není možné tento článek volně kopírovat či šířit. Jestliže, chcete tento článek někde publikovat prosím napište mi na uvedený email. Jedná se o článek autorský.
Žádné komentáře:
Okomentovat