Hinduismus - Upanišady

Upanišady (v dévanágarí उपनिषद् ) jsou staroindická literární díla nábožensko-filosofického charakteru a představují součást hinduistické kulturní tradice. Představují vrchol védské filosofie. Moderní učenci je datují do let 800 až 400 př. n. l. Z původních 1130 upanišad se do současnosti dochovalo přes 220, z nichž 108 uvádí Muktikópanišad a všeobecně je do různých jazyků, včetně češtiny  přeloženo ze sanskrtu 13 nejznámějších: Brhadáranjakópanišad, Čhándógjópanišad, Aita­ré­jópanišad, Taittiríjópanišad, Kaušítakjupanišad, Išópanišad, Kathópanišad, Kénópanišad, Mundakópanišad, Prašnópanišad, Mándúkjópanišad, Švétášvatarópanišad, Maitrájaníjópanišad. 

Hlavním te­matem upanišad je spojení sama sebe (átma) s nejvyšším kosmickým principem (brahma) jak cestou meditace tak cestou skutků. Vy­kládají tajemný význam védských hymnů, jejichž symbolismus je nezasvěcenému čtenáři zcela nepochopi­telný. Upanišady nejsou klasickou náboženskou literaturou. Nehledají dogma, ale otevírají poměrně široký prostor pro zkušenosti s átma postupně ztotožňovaným se Šivou a Savitarem ve Švétášvatara upanišadě nebo Višnuem v Mahánárájana upanišadě Táittiríja áranjaky. Bez zkušenosti s átma představuje studium upanišad jen spekulace, do nichž za Buddhovy doby učitelé védských filozofií upadli.

Upanišady rozvíjejí tematiku a pojmy véd, zejména otázky kosmologické a koncepci brahma a átma. Látku véd uspořádávají v ucelený systém, avšak na rozdíl od véd přesouvají důraz z vnějších na vnitřní aspekty jevů. Místo vnějších obřadů se soustřeďují na vnitřní spojení cestou poznání. Některé se zabývají filosofickými problémy původu a podstaty člověka, jeho životní cestou a smyslem existence. Jiné se zabývají morálkou, metodami osvobození od závislosti na vnějších věcech a identifikace átma s okolním světem. Podle upanišad má vše konečné pouze hodnotu jako součást a odraz nekonečné a věčné reality - ztotožnění átma a brahma. Upanišady sehrály ve vývoji indického myšlení obrovskou roli a staly se zdrojem idejí nejstarších indických nábožensko-filosofických škol. 

V Evropě je nejznámější Bhagavadgíta (Píseň Vznešeného), která učení upanišad podává ve srozumitelné formě. Upanišady jsou zdroj a podstata indických filosofických škol védánta a sánkhja a jsou úzce spjaty i se školami jógy a zčásti i s mímánsou. Také buddhismus sdílí s upanišadami učení o karmě a vztahu bytí a nebytí. Vlivy upanišad lze sledovat i v učení Gándhího a v evropské filosofii zejména u Schopenhauera a Deussena.