Na bohatství není bytostně nic špatného, je-li získáno čestně a používá-li se k užitečným cílům. Může se vhodně použít na odstranění chudoby, obětování Třem klenotům, na pomoc klášterním společenstvím a lidem v nouzi. Lidé, kteří mají užitek ze štědrosti dárců, by měli prostředky na živobytí, které přijímají, používat bez jakékoli lačnosti a za jediným účelem, a sice pěstovat duchovní praxi. Dárce i příjemce by měli být zcela osvobozeni od připoutanosti a považovat své „vlastnictví“ za iluzorní dary přijaté ve snu. Tak jako samotné bohatství nemá z pohledu konečné pravdy žádnou skutečnou existenci, jsou i zásluhy, které lze nashromáždit prováděním skutků štědrosti, bez vlastní podstaty a neskutečné. Nicméně vás mohou přivést k buddhovství, jehož jedním z aspektů je osvobození od jakéhokoli uchopování jevů. Když upadnete do područí hrabivosti, budou vaše ruce svázané a mysl uzavřená. Nejenže ztratíte schopnost dávat, ale i štědrost druhých se pro vás stane nesnesitelnou. Tento postoj vytváří podmínky pro zrození mezi préty, duchy, které neustále sužuje hlad a žízeň.
Ukázka z knihy:
Sto veršů rad mistra jménem Padampa Sanggjä lidem z Tingri
Žádné komentáře:
Okomentovat