Budhismus - Co je to Samsára

Samsára (v sanskrtu a páli „neustálé putování“) je označení pro koncept znovuzrozování známý zvláště ve východních náboženstvích (hinduismu, buddhismu a džinismu). V těchto náboženstvích je tento koloběh stále nových a nových životů považován za strastiplný, na rozdíl od častých interpretací v rámci hnutí New Age. Únik z něho je možný prostřednictvím poznání pravé skutečnosti (záleží pak na tom kterém duchovním směru, co za pravou skutečnost považuje). Tak je dosaženo stavu „vysvobození“ (a v některých variantách i „věčného štěstí“), který hinduisté označují jako mókša a buddhisté jako nirvána.

Budhismus - Ušlechtilá osmidílná stezka

Ušlechtilá osmidílná stezka (v pálí arija atthangika magga; v sanskrtu árja aštángika márga), též vznešená osmidílná stezka, vznešená osmičlenná stezka apod., je jedním ze základních konceptů buddhistického učení. Sám Gautama Buddha o této stezce hovořil jako o „střední cestě“ vedoucí k pravému poznání, probuzení a nirváně.

Dzam Ling Chi Sang – Den univerzální modlitby

Dzam Ling Chi Sang, je tibetský buddhistický festival slavený koncem června nebo začátkem července 15. dne pátého měsíce v tibetském kalendáři. Je čas na duchovní očištění. V den univerzálních modliteb chodí tibetští lidé na vrcholky místních hor, aby zapálili kadidlo a pověsili modlitební praporky. Připomíná vznik prvního a tím pádem nejstaršího kláštera v Tibetu. Klášter Samje (také známý jako Samye) nechal postavit vládce sjednocené tibetské říše Thisong Decän v letech 755 - 797. Zkrotit místní démony a zlé síly mu pomohl Padmasambhava (Guru Rimpoče).

Sto veršů rad mistra jménem Padampa Sanggjä lidem z Tingri

Na bohatství není bytostně nic špatného, je-li získáno čestně a používá-li se k užitečným cílům. Může se vhodně použít na odstranění chudoby, obětování Třem klenotům, na pomoc klášterním společenstvím a lidem v nouzi. Lidé, kteří mají užitek ze štědrosti dárců, by měli prostředky na živobytí, které přijímají, používat bez jakékoli lačnosti a za jediným účelem, a sice pěstovat duchovní praxi. Dárce i příjemce by měli být zcela osvobozeni od připoutanosti a považovat své „vlastnictví“ za iluzorní dary přijaté ve snu. Tak jako samotné bohatství nemá z pohledu konečné pravdy žádnou skutečnou existenci, jsou i zásluhy, které lze nashromáždit prováděním skutků štědrosti, bez vlastní podstaty a neskutečné. Nicméně vás mohou přivést k buddhovství, jehož jedním z aspektů je osvobození od jakéhokoli uchopování jevů. Když upadnete do područí hrabivosti, budou vaše ruce svázané a mysl uzavřená. Nejenže ztratíte schopnost dávat, ale i štědrost druhých se pro vás stane nesnesitelnou. Tento postoj vytváří podmínky pro zrození mezi préty, duchy, které neustále sužuje hlad a žízeň.

Budhismus - Karma v buddhismu

Karma (sanskrt) nebo kamma (pálí) v buddhismu označuje etický přírodní zákon příčiny a následku, čin vykonaný se záměrem nebo vědomým motivem a odpovídající následek tohoto činu, postihující zpětně aktéra samotného. Zjednodušeně řečeno podle této doktríny egoistické jednání způsobuje utrpení, zatímco nesobecké jednání přináší štěstí. Z buddhistického pohledu neznamená karma „osud”, ale může být přeložena jako „čin” nebo „příčina a následek”.

Budhismus - Gautama Buddha - část 1

Buddha (v sanskrtu (बुद्ध) a pálí: buddha, v tibetštině: sanggjä (sangs-rgyas), překlad probuzený, osvícený) je výraz, který v buddhismu popisuje bytost, která dosáhla dokonalé realizace, tzv. osvícení, a tak definitivně ukončila koloběh neustálého zrozování (samsáry). Plně probuzené bytosti jsou osvobozené od tzv. tří jedů mysli (nevědomost, hněv a chtivost) a od připoutaností (samjódžana) poutajících bytosti v samsáře. Jsou tak osvobozeny od utrpení a neustálého znovuzrozování, plně chápou pravou podstatu bytí (tzv. tři univerzální charakteristiky existence – nestálost, neuspokojivost a bezpodstatnost) a jsou naplněny soucitem ke všem bytostem. Původně se jednalo spíše o titul než o označení jedné konkrétní osoby, avšak slovo buddha je běžně používáno pro označení historického Buddhy, vlastním jménem Siddhártha Gautama. Buddha také tvoří jeden ze tří klenotů. Většina soch ho zobrazuje s protáhlými ušními lalůčky, které symbolizují jeho schopnost dokonalého vnímání (naslouchání).

Budhismus

Buddhismus dnešní dobou označuje širokou rodinu filozofických a náboženských škol, původem z indického subkontinentu, založených na učení Siddhártha Gautamy, běžně známého jako Buddha, což znamená "probuzený". Buddha žil a učil na území dnešní severovýchodní Indie někdy mezi 6. a 4. stoletím př. n. l. Buddhisté jej respektují jako svého probuzeného či osvíceného učitele. Ačkoliv buddhismus zůstává stále nejrozšířenější v Asii, jeho jednotlivé školy můžete dnes nalézt na celém světě. Odhady se pohybují mezi 350 milióny až 1,5 miliardou lidí, kde dnes nejčastěji akceptovaným rozpětím je 350 - 550 milionů. V současné Indii buddhismus dnes téměř vymizel.