Ruské pověsti - Dobryňa Nikitič

Dobryňa Nikitič, rusky Добрыня Никитич, je bohatýr z ruských bylin, společně s Iljou Muromcem a Aljošou Popovičem považovaný za nejvýznamnějšího. Na rozdíl od ostatních bohatýrů kteří se s oblibou chvástají a chlubí, což často způsobuje jejich smrt, popisován jako „uctivý“ a „znalý“ a nikdy se nechvástá. Dobryňovo narození bylo doprovázeno neobvyklými jevy: země se třásla, lesy se kácely, Dněpr vystoupil z břehů a po celé zemi se rozléhal řev zvířat. Byl vychován svou matkou Amelfou Timofejevnou, v sedmi letech se naučil číst a psát, ve dvanácti shromáždil družinu s kterou se vydával na výpravy. Podání o Dobryňově smrti se liší. Podle několika variant byliny Kamská bitva byl poražen poljanicí Latyngorkou a zachráněn Iljou Muromcem, v důsledku takové potupy však raději spáchal sebevraždu. Podle jiných potkal samotnou Smrt, která nedbala na jeho prosby o alespoň krátké prodloužení života, nebo se utopil ve Smorodině.

Slovanská mytologie - Igor Svjatoslavič

Igor Svjatoslavič (1151 – asi 1202) byl rurikovský kníže, syn Svjatoslava II. a jeho druhé manželky Kateřiny Novgorodské, která byla Kumánského původu. V roce 1178 se stal knížetem novgorodsko-severským, v roce 1199 knížetem černigovským. Účastnil se řady válek a válečných tažení. V 70. letech 12. století vedl několik úspěšných válek s Kumány, v roce 1185 proti nim však neuspěl a byl zajat. Tažení se stalo námětem eposu Slovo o pluku Igorově.

Germánská mytologie - Valhalla

Valhalla (Valhöll, "Síň padlých", v češtině také Valhala) je Odinova síň v Asgardu, kam za doprovodu Valkýr (valkyrií) přicházejí padlí bojovnící ("einherjové"). Reklama Na střeše Valhally pokryté zlatými štíty stojí jelen Eiktyrni a koza Heidrún, z jejíchž struků vytéká medovina. Medovinou a slaninou z kance Saehrímniho se pak einherjové živí. Ódin každý den vysílá valkýry na bojiště, aby do síně přivedly padlé bojovníky, kteří zde budou trénovat na poslední bitvu (Ragnarok). Protože do Valhally smí jen muži, kteří padli v boji, nechávali se často staří bojovníci na smrtelné posteli propíchnout či rituálně poranit kopím. Část padlých je také přijímána do Fólkvangu, Freyjina příbytku. Ostatní mrtví přicházejí obvykle do Helheimu, říše bohyně Hel, nebo jinam (např. ti, co se utopili v moři, odchází do Aegiho paláce na dně moře). Síň má 540 dveří a až nastane Ragnarök, vyjede z každé brány najednou 800 válečníků...

Germánská mytologie - Bůh Ódin

Nejvyšší bůh a nejstarší bůh panteonu. Je opředený mnoha záhadami. Je nejvyšším vůdcem Ásů. Je nazýván OTEC VŠEHOMÍRA. Je taktéž označován jako otec padlých válečníků, jelikož válečníci, kteří padli v bitvách se stávali jeho adoptivními syny. Jejich duše jsou jím vítány při vstupu do Valhally. Proto bývá uctíván jako bůh mrtvých, často se objevuje na bitevním poli oděn do pláště s kapucí. Jeho povahové rysy odráželo mnoho jmen, z nichž nejznámější jsou - potěšený válkou, Otec bitev, Děsivý, Otec vítězství, Rozzlobený.

Hinduismus - Bhagavadgíta

Bhagavadgíta (v dévanágarí: भगवद् गीता), v českém překladu "Píseň Vznešeného", je jednou z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu. Její autoritu přijímají všechny hlavní hinduistické filosofické školy, nazývané také daršany. Je součástí rozsáhlého staroindického eposu Mahábhárata (kapitoly 25-42 knihy Bhíšmaparvan). Mahábhárata vznikala postupným přidáváním a rozšiřováním v letech 800 až 400 př. n. l. a Bhagavadgíta byla pravděpodobně dokončena v období kolem roku 200 př. n. l. Je rozdělena na 18 zpěvů (kapitol) a dohromady má 700 veršů. Podle tradice je nedílnou součástí Mahábháraty, jejíž děj se odehrává přibližně v letech 3200-3100 př. n. l.

Hinduismus - Upanišady

Upanišady (v dévanágarí उपनिषद् ) jsou staroindická literární díla nábožensko-filosofického charakteru a představují součást hinduistické kulturní tradice. Představují vrchol védské filosofie. Moderní učenci je datují do let 800 až 400 př. n. l. Z původních 1130 upanišad se do současnosti dochovalo přes 220, z nichž 108 uvádí Muktikópanišad a všeobecně je do různých jazyků, včetně češtiny  přeloženo ze sanskrtu 13 nejznámějších: Brhadáranjakópanišad, Čhándógjópanišad, Aita­ré­jópanišad, Taittiríjópanišad, Kaušítakjupanišad, Išópanišad, Kathópanišad, Kénópanišad, Mundakópanišad, Prašnópanišad, Mándúkjópanišad, Švétášvatarópanišad, Maitrájaníjópanišad. 

Budhismus - Co je to Samsára

Samsára (v sanskrtu a páli „neustálé putování“) je označení pro koncept znovuzrozování známý zvláště ve východních náboženstvích (hinduismu, buddhismu a džinismu). V těchto náboženstvích je tento koloběh stále nových a nových životů považován za strastiplný, na rozdíl od častých interpretací v rámci hnutí New Age. Únik z něho je možný prostřednictvím poznání pravé skutečnosti (záleží pak na tom kterém duchovním směru, co za pravou skutečnost považuje). Tak je dosaženo stavu „vysvobození“ (a v některých variantách i „věčného štěstí“), který hinduisté označují jako mókša a buddhisté jako nirvána.

Hinduismus - Opičí bůh

Hanumán (v sanskrtu हनुमान्, „ten s čelistí“) je hinduistický bůh v podobě opice (hulman posvátný). Objevuje v eposu Rámájana jako pomocník prince Rámy. Ráma je považován za vtělení boha Višnua do lidské podoby. Ráma, Hanumán a Síta jsou klíčovými postavami celého starověkého eposu Rámájana. Hanumán jako "opičí bůh", tedy další zoomorfní božstvo jako Ganéša (se sloní tváří), pomáhá princi Rámovi v těžkém boji proti démonovi Rávanovi. Indové označují Hanumána za polobožskou bytost. Hanumán má i své chrámy a na některých místech v Indii se těší velké popularitě. Jeden z dalších významů slova vychází ze sanskrtského han (zabíjet nebo ničit) a maana (pýcha), jež lze interpretovat jako "ten, který ničí falešnou pýchu". Hanuman je obrazem člověka, který dosahuje vysoké vnitřní sebekontroly. Hanuman má nadvládu nad svými smysly, kterou dosáhnul disciplinovaným životem (vnitřním celibátem a láskou k Bohu). 

Hinduismus - Trimúrti

Trimúrti (v sanskrtu त्रिमूर्ति, Trimūrti), doslova „mající trojí podobu“, je označení pro trojici hlavních hinduistických bohů: Brahmy-stvořitele, Višnua-udržovatele a Šivy-ničitele. Tyto tři podoby bývají vnímány jako vyjádření nejvyššího božstva Íšvary v jeho třech různých aspektech a funkcích, jak se projevuje v chodu vesmíru. Trojice bohů bývá zobrazována buď jako jediné tělo se třemi hlavami (uprostřed vždy Višmůova), anebo ve trojici, jako tři jednotliví bozi vedle sebe, stojící či sedící. Uprostřed bývá vždy Višnů, vlevo Brahma a vpravo pak Šíva. Mohou být rovněž doprovozeni svými ženskými protějšky: Brahma se Sarasvatí, Višnu s Lakšmí a Šiva se Šakti (Párvatí-Kálí-Durgou). Koncept trimúrti navazuje na starší védskou trojici representovanou Agnim, Vájuem a Súrjou.

Tibetský týdenní výklad karet - 19.7. - 5.8.2020

Dobrý den přátelé, poutníci a návštěvníci webu Spiritual Artem. dnes jsem si pro Vás připravila meditativní malý výklad karet a to na jednu kartu. Dnes je 29.7.2020 a tento výklad karet není však jen určený na tento den, ale po zbytek tohoto týdne. 

Budhismus - Ušlechtilá osmidílná stezka

Ušlechtilá osmidílná stezka (v pálí arija atthangika magga; v sanskrtu árja aštángika márga), též vznešená osmidílná stezka, vznešená osmičlenná stezka apod., je jedním ze základních konceptů buddhistického učení. Sám Gautama Buddha o této stezce hovořil jako o „střední cestě“ vedoucí k pravému poznání, probuzení a nirváně.

Dzam Ling Chi Sang – Den univerzální modlitby

Dzam Ling Chi Sang, je tibetský buddhistický festival slavený koncem června nebo začátkem července 15. dne pátého měsíce v tibetském kalendáři. Je čas na duchovní očištění. V den univerzálních modliteb chodí tibetští lidé na vrcholky místních hor, aby zapálili kadidlo a pověsili modlitební praporky. Připomíná vznik prvního a tím pádem nejstaršího kláštera v Tibetu. Klášter Samje (také známý jako Samye) nechal postavit vládce sjednocené tibetské říše Thisong Decän v letech 755 - 797. Zkrotit místní démony a zlé síly mu pomohl Padmasambhava (Guru Rimpoče).

Starověká moudrost cyklu času - Žijeme v Kali Yuga?

Zajímáte se o Karmu? Karmu lidstva? Zajímá vás Budhismus? V tomto článku se podíváme na pojetí karmy v hinduismu. Kalijuga není karma jako taková, ale jedná se o tzv. Temný věk ve kterém lidstvo uvízlo a nemůže dojít ke svému očištění. Nic však netrvá věčně a jestli sledujete moje youtube vysílání na kanálu Spiritual Artem Tv tak by Vám určitě nemělo uniknout video o Bohyni Kálí, která s tím souvisí.

Mahábhárata

Mahábhárata (= velké vyprávění o Bharatovcích) je rozsáhlý staroindický epos o 110 000 dvojverších. Jedná se pravděpodobně o nejrozsáhlejší literární dílo na světě. Epos obsahuje myšlenky náboženského, filozofického a mytologického významu. Za zmínku též stojí, že jeho součástí je slavná Bhagavadgíta, která obsahuje nábožensko-filozofický dialog mezi Ardžunou a Krišnou, který je považován za nejvyššího Boha. Díky tomu, že Krišna je jednou z postav Mahábháraty, je celý text tradičně považován za posvátné písmo. Tento překlad ze sanskrtu do anglického jazyka je z pera višnuistického kazatele Krišna Dharmy. Jedná se o převyprávění původního textu. V českém prostředí se jedná o nejobsáhlejší převyprávěnou verzi Mahábháraty. V eposu se líčí boje dvou větví královského rodu Bharatovců a k tomuto ústřednímu ději je připojeno mnoho episod – bájí, pověstí a legend. Na dvoře slepého krále Dhritaráštry je vychováváno pět synů krále Pándu. Dhritaráštra je jejich strýcem a dostává se jim na jeho dvoře stejného vychování jako jeho synům, jichž je plné sto a kteří se podle svého předka Kuru jmenují Kurovci. Obojí jako potomci Bhárata, syna Šakuntály a Dušjanta, se jmenují Bháratovci. Kuruovci nenávidí Panduovce, zvláště když jeden z Panduovců je určen od Dhritaráštry za nástupce na trůn královský. Hrdinné činy Panduovců vzbudí žárlivost Kuruovců, ba i samého krále, a Kuruovci osnují proti Panduovcům úklady. Ti uniknou hrozícímu nebezpečí do lesů. Tam žijí, svádějí boje s obra a pak založí velikou říši. Na jejich moc žárlí opět Kuruovci. Pozvou je k sobě, ale tam stihne Panduovce neštěstí. Nejstarší z nich se dá do hry v kostky, ve hře prohrává polovici říše která jim vlastně přísluší. Panduovci nyní musí všichni za to těžko pykat: dvanáct let mají žít v lese, třináct rok pak jako neznámí strávit mezi prostým lidem. Uplyne třináct let, ale Kuruovci nechtějí Panduovcům říši vydat. Z toho vznikne boj. Panduovci s pomocí bohatýra Krišn, jenž je vlastně vtělením boha Višnu, zvítězí. V boji padnou všichni Kuruovci i všechno jejich vojsko; pouze tři z vojska zbudou. Ti přepadnou v noci vojsko Panduovců a porazí je. Panduovcům se však podaří uniknout smrti. Vlády se ujme nejstarší z nich, Judhišthira, ale nevládne dlouho. Země je postižena nehodami, Dhritaráštra se oddá kajícnému životu v lesích, ale zahyne při lesním požáru, Krišna zemře, jeho město se propadne do moře. Panduovci se straní světa; rozhodnou se, že budou žít životem poustevníků v horách; odejdou do hor himalájských a tam kdesi zahynou.

Sto veršů rad mistra jménem Padampa Sanggjä lidem z Tingri

Na bohatství není bytostně nic špatného, je-li získáno čestně a používá-li se k užitečným cílům. Může se vhodně použít na odstranění chudoby, obětování Třem klenotům, na pomoc klášterním společenstvím a lidem v nouzi. Lidé, kteří mají užitek ze štědrosti dárců, by měli prostředky na živobytí, které přijímají, používat bez jakékoli lačnosti a za jediným účelem, a sice pěstovat duchovní praxi. Dárce i příjemce by měli být zcela osvobozeni od připoutanosti a považovat své „vlastnictví“ za iluzorní dary přijaté ve snu. Tak jako samotné bohatství nemá z pohledu konečné pravdy žádnou skutečnou existenci, jsou i zásluhy, které lze nashromáždit prováděním skutků štědrosti, bez vlastní podstaty a neskutečné. Nicméně vás mohou přivést k buddhovství, jehož jedním z aspektů je osvobození od jakéhokoli uchopování jevů. Když upadnete do područí hrabivosti, budou vaše ruce svázané a mysl uzavřená. Nejenže ztratíte schopnost dávat, ale i štědrost druhých se pro vás stane nesnesitelnou. Tento postoj vytváří podmínky pro zrození mezi préty, duchy, které neustále sužuje hlad a žízeň.

Tibetská kniha mrtvých - Bardo thödol

Tibetská kniha mrtvých (tibetsky Bardo thödol), doslova „vysvobození v bardu skrze naslouchání“, je jedním ze základních textů tibetského buddhismu. Autorství tohoto díla je tradičně připisováno Padmasambhavovi. Bardo thödol poskytuje návod pro živé bytosti jak úspěšně projít obdobím mezi smrtí a novým vtělením a jak se může proces umírání změnit na proces osvobození. Knihu by měl podle buddhistické tradice číst každý, nejlepší však je slyšet ji z úst lámů.

Meditativní hudba - Pět posilujících manter

Mantrou se nazývá metrická část védského hymnu, která se jmenuje rig, jadžus nebo sáman, v rozsahu od několika slabik až po několik vět. Ve východních náboženstvích jako je hinduismus či buddhismus slouží k opakovanému recitování nebo k meditaci.

Přeji všem příjemný poslech

Výklad karet - Poselství bohyně Lákšmí

Milý poutníci a hledači duchovních směrů, dnes jsem si připravila pro vás všechny malý výklad karet.

Vybrala jsem pro vás záměrně tuto kartu. Kartu s bohyní Lákšmí. Lákšmí je hinduistickou bohyní - Královnou lotosového květu. Tato bohyně symbolizuje plodnost, úrodu, a krásu.

Budhismus - Karma v buddhismu

Karma (sanskrt) nebo kamma (pálí) v buddhismu označuje etický přírodní zákon příčiny a následku, čin vykonaný se záměrem nebo vědomým motivem a odpovídající následek tohoto činu, postihující zpětně aktéra samotného. Zjednodušeně řečeno podle této doktríny egoistické jednání způsobuje utrpení, zatímco nesobecké jednání přináší štěstí. Z buddhistického pohledu neznamená karma „osud”, ale může být přeložena jako „čin” nebo „příčina a následek”.

Budhismus - Gautama Buddha - část 1

Buddha (v sanskrtu (बुद्ध) a pálí: buddha, v tibetštině: sanggjä (sangs-rgyas), překlad probuzený, osvícený) je výraz, který v buddhismu popisuje bytost, která dosáhla dokonalé realizace, tzv. osvícení, a tak definitivně ukončila koloběh neustálého zrozování (samsáry). Plně probuzené bytosti jsou osvobozené od tzv. tří jedů mysli (nevědomost, hněv a chtivost) a od připoutaností (samjódžana) poutajících bytosti v samsáře. Jsou tak osvobozeny od utrpení a neustálého znovuzrozování, plně chápou pravou podstatu bytí (tzv. tři univerzální charakteristiky existence – nestálost, neuspokojivost a bezpodstatnost) a jsou naplněny soucitem ke všem bytostem. Původně se jednalo spíše o titul než o označení jedné konkrétní osoby, avšak slovo buddha je běžně používáno pro označení historického Buddhy, vlastním jménem Siddhártha Gautama. Buddha také tvoří jeden ze tří klenotů. Většina soch ho zobrazuje s protáhlými ušními lalůčky, které symbolizují jeho schopnost dokonalého vnímání (naslouchání).

Budhismus

Buddhismus dnešní dobou označuje širokou rodinu filozofických a náboženských škol, původem z indického subkontinentu, založených na učení Siddhártha Gautamy, běžně známého jako Buddha, což znamená "probuzený". Buddha žil a učil na území dnešní severovýchodní Indie někdy mezi 6. a 4. stoletím př. n. l. Buddhisté jej respektují jako svého probuzeného či osvíceného učitele. Ačkoliv buddhismus zůstává stále nejrozšířenější v Asii, jeho jednotlivé školy můžete dnes nalézt na celém světě. Odhady se pohybují mezi 350 milióny až 1,5 miliardou lidí, kde dnes nejčastěji akceptovaným rozpětím je 350 - 550 milionů. V současné Indii buddhismus dnes téměř vymizel.

Hinduismus - Bohyně Sarasvatí

Sarasvatí je védská říční a mateřská bohyně, v hinduismu je bohyní učenosti, umění a řeči, tvůrkyní sanskrtu a písma, známou také jako Váč „Řeč“, Vágéšvarí „Paní řeči“, Šáradá nebo Gájatrí, a manželkou Brahmy. Je zobrazována jako krásná žena v bílém, sedící v lotosu s knihou, šňůrou modlitebních korálků a vínou – nástrojem podobným loutně. Je doprovázena labutí, papouškem či pávem

Tantrismus - Co je to Tantra

Tantrismus, respektive tantra je název stylu meditace a rituálů, které vznikly v Indii již před pátým stoletím našeho letopočtu. Slovo „tantra“ bylo poprvé použito v indické posvátné kolekci védských hymnů, Rgvédě. Tantra mimo jiné ovlivnila hinduismus, sikhismus, bön, buddhismus a jainismus a společně s buddhismem se postupně rozšířila do východní a jihovýchodní Asie

Tantra má dva odlišné významy a to z pohledu hinduismu a z pohledu buddhismu.

Hinduismus - Hinduismus je velký nábožensko-filozofický systém

Hinduismus je po křesťanství a islámu třetí nejrozšířenější náboženství na světě, které má téměř jednu miliardu následovníků. Je to označení pro tradiční indický filosofický a náboženský koncept založený na historických duchovních praktikách, které jsou součástí životního stylu. Název pochází z perského slovního kořene hindu (هندو), v sanskrtu sindhu (सिन्धु), což je pojmenování řeky Indus. Muslimští Peršané slovem hindu označovali nemuslimské obyvatelstvo, žijící za řekou Indus. Je to v principu podobné označení, jako u křesťanů v Evropě bylo slovo pohan pro obyvatelstvo nekřesťanské. Hinduismus není možno považovat za náboženství v evropském, teistickém smyslu (jako například judaismus, křesťanství, islám), nýbrž je to dharma, způsob bytí, života, založený na určité filozofii. Toto slovo překládal přední český indolog Vladimír Miltner do češtiny jako držmo a definuje jej jako to, čehož jest se držeti a vysvětluje je jako všeindické pojetí vesmírného řádu, zákonů přírody i společnosti

Hinduismus je velký nábožensko-filozofický systém, který vznikl ve starověké Indii. Vytvořily ho indoevropské kmeny Árjů, které přišly do Indie z pravlasti Indoevropanů - ležící pravděpodobně na území dnešního Turecka.

Hinduismus - Bůh Šiva

Bůh Šiva (milostivý) je v indické mytologii znám jako ničitel ve smyslu ničení démonů, ďáblů a všeho zla tím, že ochraňuje všechny lidi ve vesmíru. Nejoblíbenějším symbolem, prostřednictvím kterého je bůh Šiva ve většině chrámů uctíván, je lingam, neboli falus. Tradičně bývá usazen v podstavci, jež má napodobit yoni, neboli ženský pohlavní orgán. To vyjadřuje názor, že spojení falusu a yoni tj. mužského a ženského principu nebo mužské a ženské energie, je mízou života. Společná energie, která se tímto spojením navyšuje, se šíří celým světem, který přivádí k životu. Jiným velmi známým zobrazením boha Šivy je Natarádža neboli ,,Pán tance", který vyjadřuje pět nejvyšších sil. Manželkou boha Šivy je bohyně Párvatí (dcera hor) a synové boha Šivy jsou slon s lidskou hlavou Ganeša a jeden z nejoblíbenějších hindských bohů, šestihlavý Murugan ( Kárttikéja). Šivovým vozem je bílý býk Nandin (jásavý).

Hinduismus - Bůh Bráhma

Bůh Bráhma je v indické mytologii považován za stvořitele vesmíru. V indických eposech a mýtech nemá takovou popularitu jako bohové Višnu a Šiva a jeho havním posláním je udržovat stabilitu mezi dostředivou silou Višnua a odstředivou silou Šivy. Bývá zobrazován sedící v lotosové pozici na lotosovém květu se čtyřmi hlavami, čtyřmi pažemi a červenou pokožkou.Na rozdíl od hinduistických bohů nemá ve svých rukou zbraně. Jeho vozidlem je husa.Ženou boha Bráhmy je bohyně Sarasvatí (plynoucí). Je to bohyně řeči, znalostí a umění. Hinduisté věří, že jedině bohyně Sarasvatí jim může zaručit ukončení jejich reinkarnací tzv. mokšou tj. finálním osvobozením duše ve věčném koloběhu smrti a znovuzrození.

Hinduismus - Ganéša bůh se sloní hlavou

Sloní Bůh, asi nejsympatičtější a nejpopulárnější z celého pantheonu. Je synem Šivy a Párvatí. Spolehlivě odstraňuje všechny překážky, svízele a nepříjemnosti a nosí štěstí, pohodu, ale také penízky a jiné materiální výhody, proto jej často uctívají obchodníci.

Ganéša je božstvo se sloní hlavou, které odstraňuje překážky z cesty každému, kdo ho o to požádá. Je to hinduistický bůh blahobytu a moudrosti a pomáhá rovněž s psaním a jinými umě­leckými projekty. Existuje mnoho různých verzí o tom, proč má sloní hlavu. Podle většiny z nich přišel o hlavu (snad ho o ni při­pravil rozzlobený otec) a Ganéšova matka vzala první hlavu, kte­rou našla - hlavu slůněte - a dala mu ji na krk.
V hinduismu je Ganéša prvním božstvem, s nímž se navazuje kontakt při modlitbách. Doporučuje se, abyste přivolali Ganéšu před prováděním jakéhokoliv obřadu, nebo když se chystáte začít psát nebo před jakýmkoliv podnikáním, v němž chcete uspět.